Na přednáškách Paddyho Ladda na univerzitě v Bristolu jsme také probírali historii Neslyšících, ale myslím si, že se na toto téma v UNII hodně píše, např. v Kalendáriu Neslyšících redaktora Petra Pánka, a další informace snadno najdeme např. v Průvodci od doc. Jaroslava Hrubého.

Paddy Ladd závěr shrnul do tří bodů, kde píše o hlavních myšlenkách či reakcích v průběhu historie. Ovšem, místa a děje, kde Paddy Ladd odkazoval k faktům historie v Anglii, např. jména organizací, zde odkazuji k českým příkladům, dějiny Neslyšících jsou si podobné, jen časově jsou poněkud odlišné, např. u nás jsme díky komunistům o 20 let "zaostalejší" :-)

1. Reakce Neslyšících (1880 - 1900)

Neměli bychom si myslet, že Neslyšící úplně podlehli "okupaci" doby oralismu. Naopak v těchto letech se zakládalo mnoho organizací, částečně také z důvodu protestu proti oralistům. Pořádaly se mezinárodní kongresy, které měly za cíl změnu této éry (např. v Čechách Mezinárodní sjezd hluchoněmých v Praze v roce 1928 - mějme na paměti, že u nás je všechno později...).

Časopisy Neslyšících při tomto boji také hrály důležitou roli a byly důkazem, že komunita Neslyšících JE, a vedly Neslyšící k vlastní identitě dané kultury.

Vrchol útoku Neslyšících proti oralistům představuje konference v Paříži v roce 1900, o níž v roce 1984 napsal Harlan Lane (autor mnoha knih o Neslyšících). Oralisté totiž odmítli připustit ten fakt, že existují i neslyšící učitelé. Proto se Neslyšící na protest sešli na konferenci samostatně a nevpustili na ni oralisty. Protože však byli Neslyšící poraženi, tak méně protestovali a příštích 70 let neučinili žádný protest proti oralistům.

2. Oralisté a sociální podpory (v Anglii)

Během 70. let široká sociální oblast založila sociální strukturu zabezpečení s profesionály a sociálními kurzy. Také pro Neslyšící. Založili pro ně gymnázia s  orální metodou (je možné, že tam právě odstraňovali Neslyšící vedoucí), založení skupiny pro rodiče, růst denních škol založených externích učitelů a nedávno se zaměřili hlavně na problematiku kochleárních implantátů.

Ve 20. století si oralisté přáli svou metodu co nejvíce rozšířit po světě. Zaměřili se na neslyšící děti, sice se jim nedařilo zamezit znakování ve třídě, ale povedlo se jim, aby děti komunikovaly orálně s ostatními, tedy se slyšícími (a podlehly tak jejich způsobu komunikace).

Navzdory včasnému varování Neslyšících o nedostatečných výsledcích orální metody, oralisté konali dále své pokusy a úmyslně nedali nahlédnout k výsledkům svých metod.

Jen jednou v roce 1979 Konrád Report (v Anglii) odhalil skutečně šokující situaci v jejich metodách, o nichž ale Neslyšící věděli téměř po celé století.

A potom tato skutečnost, z důvodu úpadku ve vzdělání Neslyšících, vedla Neslyšící k potřebnému povstání. Jinak lidé "vnější" se dívali na Neslyšící jako patologické osobnosti, brali takové výsledky jako úpadek vzdělání, jako očekávající. A i díky malému vzdělání Neslyšící nezvládali např. organizaci, a proto jim (slyšící) lidé začali pomáhat takové situace zvládnout, tedy za ně dělat, místo aby s nimi spolupracovali. Takový přístup se rozšířil v klubech Neslyšících, ne kvůli udržení neslyšících členů, ale protože byli negramotní, např. ve věcech administrativních.

3. Obnova Neslyšících

Uprostřed sedmdesátých let rostlo uvědomování selhání oralistů a zároveň začínala obnova Neslyšících. Zde Ladd vymezuje osm etap, o kterých si myslí, že charakterizují komunitu Neslyšících v dnešní Velké Británii. Podle něj jsou podobné modely i v ostatních západních komunitách Neslyšících:

• Vývoj blahobytu státu
• Pohyb k podskupině Neslyšících - vznikají malé organizace nebo samostatné skupiny, které vedou Neslyšící
• Pohyb (přesun) k metodě totální komunikace - změna ve vzdělávání
• Viditelnost Neslyšících a média - např. v Televizním klubu neslyšících se více prosazuje znakový jazyk, zprávy ve ZJ
• Uznání lingvistiky - uznání znakového jazyka jako právoplatného jazyka, má dva efekty: první v komunitě Neslyšících k hrdosti a za druhé prosazování se učení BSL, neslyšící lektoři a neslyšící učitelé, vlastní série BSL v BBC
• Tlumočníci a neslyšící profesionálové
• Znovuobjevení Historie Neslyšících
• Studie Neslyšících a akademické uznání

Takto to probíhalo v Anglii - u nás se tak dělo až v devadesátých letech, tedy o 20 let později. Ale je zajímavé, že proměny jsou zcela podobné. Můžeme se domnívat, že dějiny se opakují, nebo se vzájemně ovlivňují, jestliže je to logicky navazující, např. od orální metody k totální metodě.

4. Reakce oralistů

Pobrali jsme tři hlavní fáze v historii a zmínili se o jejich hlavních proudech, tedy kochleární implantaci a také nově zasahování do genů (zbavování sluchových vad v genech).

Toto ohrožuje a odvádí pozornost k přijetí komunity Neslyšících a vrací se k náhledu "léčení neslyšících". Neslyšící proti tomu odporují a citují z titulu "Kultura Neslyšících" a tak se vyvíjí "bitva" pro budoucnost komunity Neslyšících, viz ilustrace v novinách Paddyho Ladda (2003).

Jiným postupem od oralistů je, že v televizním programu Neslyšících, kde jsou seriály Historie Neslyšících, byli Neslyšící odmítnuti dělat vlastní historii a převedeni pod RNID (Royal National Institution of the Deaf - organizace "pro nedoslýchavé občany" - podle slov neslyšících Angličanů ve Velké Británii pozn. autorky). Nejprve úspěšně, i když výsledkem bylo "kolonií", v českém znění lépe "přepadení či zmocňování", jako např. vyhození neslyšícího vedoucího z televize a jeho následné nahrazení slyšícím.

Závěr Paddyho Ladda:

Nyní si můžeme říci o současném vývoji Neslyšících jako takovém, že se obnovuje umění Neslyšících, nově vznikají podskupiny Neslyšících, roste počet mladých dobrovolníků a etnických skupin Neslyšících. Co se stalo za posledních dvacet let, nemusí pak odpovídat v pozdějších letech názoru mladších generací Neslyšících.

Je potřeba přezkoumat nový vývoj "zmocňování" a co z toho vyplyne. Můžeme k tomu interpretovat náhled lingvistiky znakového jazyka tímto způsobem jako příklad? Je tento model důležitý k postupu v televizi neslyšících?

Důležitost kultury Neslyšících je i nadále předmětem sporu. V současnosti je potřeba dívat se hlouběji do této problematiky a dosáhnout uznání (pochopení) jejich kultury.

Má slova...

Právě jste si mohli přečíst o vývoji ve Velké Británii, z něhož můžeme vyvozovat, že je to problém vlastně všude ve světě, boj mezi komunitou Neslyšících a "zmocňováním" slyšících či spíše mezi dvěma "hlavními" myšlenkami a odlišnými přístupy... Co vidíme například u nás? Posučte sami...

Např. problémy v uznání aprobace studentů z Filozofické fakulty, oboru Čeština v komunikaci neslyšících (dále CNES) při nastoupení do zaměstnání s neslyšícími, na rozdíl od studentů z Pedagogické fakulty se získanou aprobací jménem Speciální pedagogika, která je jedinou právně uznanou pro práci s neslyšícími. Proč školský zákon neuznává obor CNES? Je to něco jiného než speciální pedagogika? Ano, bohužel, a to z hledisek medicínského a jazykového... Ach ten věčný boj. Ale to je všude ve světě.

Dále, ve druhé části nám éra poněkud trvala déle a to až do sametové revoluce. Třetí shrnutí je pro nás přímo aktuální, protože nějaké ty podskupiny Neslyšících ještě moc neznáme. Máme je očekávat? A co nás vlastně pak čeká?

Není bez zajímavosti, že dle Paddyho Ladda existuje v komunitě Neslyšících tzv. třetí kultura (podle příkladu teoretiků kultury Bienveru a Columnos 1984). Tento termín vznikl v 70. letech (v Anglii) a zahrnuje nadšené slyšící tlumočníky, učitele, lingvisty, a rodiče neslyšících dětí, tedy slyšící lidi, kteří jsou spjati se životem Neslyšících a současně jejich přátelství mezi (S)slyšícími a Neslyšícími. Možná, že jsou i Neslyšící, kteří se s nimi rádi přátelí i když možná mají své určité hranice. Je něco takového u nás? Možná je tato fáze u nás teprve v kolébce, tedy současná generace - zatímco v Anglii již několikátá generace.

Napadá mě dále, není samotná historie Neslyšících jen obsahem "válek" těch dvou myšlenek, které chtějí dokázat, co Neslyšící "dovedou"? Co za obsahem v historii Neslyšících je? Nepíšou málo např. o vývoji umění Neslyšících? Pravdou je, že všeobecně také v historii sledujeme, kdo prohrál a vyhrál válku. Možná se pletu :-)